(marllichy, 01.07.2006, basne)
Dopadá na mě vodopád slov, pokaždé mě srazí na kolena. Stačil by pouhý krok byla bych pryč, u srdce nezraněna. Až budu zmáčená do posledních nitek, půjdu pryč už o mně neuslyšíš, odejdu, bez výčitek a napořád.