(Ivulinka, 06.07.2006, basne)
Člověk člověku
Člověk člověku,
oporou je k životu,
Každý to hned neví,
pozná to až se ztratí.
Potom k Němu s radostí spěchá,
o radu člověka žádá.
Človíček mu napoví,
že se štěstí nekoupí.
Člověk člověku,
je v lásce radostí, ale v bolu starostí.
Člověk člověku může být
i štěstím největším.
Přátelství je krásné,
jako nebe jasné.
Lidské srdce nebolí,
když se v lásce nezraní.
Člověk člověku,
je i štěstím největším,
když se u něj cítíš v bezpečí.
A někdy si i rád, že ho vůbec máš!