(Jats, 06.07.2006, basne)
Zrcadlo řek doneznáma ztratilo se
zádumčivě teskní příroda
a pastýř měsíční nemá svých stád
mlčí zvěř v lese strnule
srdce touha nezavolá k obloze
jiskry v očích pohasly
ochránče, pomoz, Orione...
Vlezlá temnota rozlila svou duši po krajině
chřadli noční milenci
tramp nemá kde spát
pobledla rosy zář v pavučině
listoví vrby nešeptá
zraky se vzhůru zvedly žádostivě
ochránce z nebe nečeká
...ach Orione...
hvězdy pohasly