(KuříNožička, 12.07.2006, basne)
...i když někde v sobě ji tam mám,
všechny sloky, slova její znám...
po chvíli zase rozplyne se v nic,
neznam obsah, neřekne mi víc...
-
nemůžu si v sobě číst, když nemam náladu,
i když něco najdu, napsat to nesvedu...
písmenka utíkaj, mizí mi slova,
věta se ztartila a zase, znova...
-
i tenhle pokus všechno postrádá,
mrsknout s tužkou něco mě nabádá...
asi hlas poslechnu, dnes to cenu nemá,
ted neumim psát, sem hluchá a němá...