(Thilion, 06.11.2006, basne)
Jsem otrokem svého těla
úskočná nymfa
v pohybu
stále svírá mé srdce
v papírové pěsti
a drtí
a mačká
a směje se
stále
tak krásně.
Bývá mi úzko
z hlubokých očí
upřených kamsi
do mého prázdna.
čekají něco
nic
zrůda.
Ptám se nesmělé nymfy
zda smím prosit
a to ticho dává jí moc mne zničit
v jediném zkoumavém pohledu
na má ústa
na mne
zrůda.