(grázlík, 12.12.2006, basne)
Dávám Ti vzpomínku,
do duše, do dlaní,
dávám jí do vínku,
na tisíc let.
Nech si jí, hraj si s ní,
jak už to dělají,
vzpomínky a lidi,
celičký svět.
A kdyby přece jen,
náhle si nevěděl,
nevěděl, co dělat,
jenom s ní máš.
Schovej jí do srdce
ulož jí potají,
na příště, na jindy,
vždyť už to znáš.