(TedelyBear, 19.11.2011, basne)
Už neptám se
nikoho
jestli bych směla
jen přes bolest
ještě
své tělo cítím
ale vše je jinak
než vlastně jsem
chtěla
z jedné propasti
do druhé
se řítím
…
Už neptám se lidí
na jejich osudy
a rány
stejně jim
nikterak
nemůžu pomoci
osud si nakonec
stejně určujeme sami
a v tom je
jistý kousek
bezmoci
…