(J's .., 23.04.2012, basne)
Kde jsi se svým rájem
když večer
co večer
milované slunce zapadá
a sám kdo je chráněn
před hvězdnatou nocí
rozvlněných tužeb v modrých náladách
neplač..
po slzách andělů
po slzách
přichází chladná
Odevzdaně dálkám
hledáš
blízké srdce
tiše zpomaluje svit
rozmlžena hledí
za závojem plane
klesající k růži v prosbách pít
a tolik slz ti vniká stíny šera
a je stále vidíš v noci..
v noci s růží
a duší mizíš k trnům cest
na hladině..
starodávném zrcadle
vidíš...
někde tam jsi déšť
to voda
četla třpyt
mezi doteky
jak rozpoznat tě
v bosé dívce mezi svými lovci
to ona
chce
rozpoznat
ve vůni s křídly krůpěje rosy
Nad krajem do tmy oblékaném
dát vločce zimy slib
brzy začnou mrazy jitra
růžové v zahradách pošeptají
máji
máji
ve světech
v bílém snít o modráscích
rozkvetlých v úsměvech
a v řece lásky
roztančit esencemi emoční duhy
k ní zítra..
ani s ozvěnou...
to jsem ti nechtěl říct
na rozloučenou..
životy
básně
slzami se staly
a plamínky prchlivého citu
andělskou rozplakaly..
* láska je
* to ráno
* čekající slunce
* sotva procitnu
* v lesním lesku zachvěje se
* poví pohádku rose na kameni
* a hvězdy nezazvoní
* rozhlédnou se
* klesnou
* éteričtí stínové
* emperory nebe
* mraky modra promění
* v beránky a labutě
* daleko...
až budu daleko
přijdu o možnost
dívat se do noci
s půlměsícem
v loďce z jehličí
až budu daleko...
hvězdy mě utiší
mají své domovy
ostrovy
i koně
i pár jisker do nekonečen
v mládí v tichu
u smutku zakletých vod
ze země hledím na modrou ozvěnu
princeznu teskných poutníků
a vím
je čas
na rozloučenou..
na krátkou píseň motýlí znící nad potokem
nad deštěm
sluneční
jste daleko..daleko..po slzách
Cítíš dnes večer sůl života
cítíš lásku v pravdě..
a nach tvůj pro ni pošeptá..