Okamžik prozření

(Sinuhet , 08.05.2012 , basne)

V očích mokrý lesk.

Nechtěný

a odmítaný

po černovlásce stesk.





Limonádu vylil někdo?

Už uschla, boty se lepí.

To není limonáda!

Svědomí! Je mi to jedno.





V dění běžného bytí

z vlastní vůle,

s rozkoší,

sklízím duševní blití.





Jako janitor na ulici

bez výčitků,

s denní rutinou,

na chodníku i poklici.





Každou chvíli se ptám.

Já to vím,

odpověď nechci.

Přesto ji hledám.





Navrch huj a vespod fuj.

Doufám, že budu jediný

či poslední

kdo nad tebou zlomí hůl.