(Bubous, 12.08.2012, basne)
V kole života, kdy bezpočet jmen se rozplývá,
dosáhlas křižovatky, kde nekončeno cest,
protínáš výzvy, leč sladce jsi jízlivá,
bojuješ se vším na protest.
V potu a radosti, leč v nezměrné mnohosti,
chybí Ti dotyk srdce, věčného bojovníka,
bezpochyby srdnatá, bez lenosti,
putuješ arénou, s křikem válečníka.
V zatáčce leskne se říčka chladivá,
Ty ruce schladíš v jejím proudění,
jak objímá Tě, podstata hojivá,
postavíš most a přejdeš k souznění.
Pohlédnu na Tebe, v tichu pokory,
doufaje, ohněm svým rány zhojit,
dotknou se dlaně Tvé, všemu navzdory,
a v něžné vášni s tebou život spojit.
Někdy si říkám, kde jsi a proč?
Kam kračíš, sama nezkrotná,
v kole se mnou stále toč,
snad srdce Tvé to rozpozná.