(Noc17, 05.09.2012, basne)
........nic nepokazím
jsem na míle vzdálená
tajemná duhová noc
jsem jen loďka ztracená
malinké pohlazení
po spánku k ránu
ztrácím svou moc
poslední výdech na divanu
rozkvetlá růže
v pouštních zahradách
modravé svítání
neublížím
jen se mihnu kolem
neměj strach ......
V tom běhu zastavím se a
ladně sklopím šíjí svou
a pak i zrak
Viděl jsi někdy laní řasy?
Odvážil ses je spočítat?
...jen malou úklonu na mechu
tak aby dekolt svůdný byl
pak pohled zpříma do očí
záklon a dusot kopýtek
to aby sen se naplnil .....
Propadneš spánku, lásko sladká
...zas ten svůdný pohyb řas
pak nakloním se Ti k tváři
a tiše pošeptám
ve snu mě potkáš zítra zas