(kikr, 22.10.2012, basne)
S příchodem nového dne
se ve mě něco hne
Zdolávám cestu krokem ladným
ikdyž to někdy není úkolem snadným
Stačí pousmát se v této chvíli
ani ne sekunda a zalévají mě dobré síli
Lehký jako padajíci sníh
takovou svobodu nám dáva smích
Radosti lesknoucí se oči
koukají jak se ten svět krásně točí
Dobro vidím v přírodě i u lidí
prý někteří jiným štěstí závidí
Každy v sobě štěstí má
však málokdo k němu cestů zná
Tak zbourej vlastnoručně stvořenou hráz
nech slunce at rozpustí na duši mráz
Věčné jako čas je naše bytí
v každem znás zlatavé světilko svíti
Smaž již neexistujíci dění minulosti
odprost se od smutku a zlosti
Rozmrzlý je lotosovy květ
čistý vnímaš jak kásny je ten svět
Jdeš bez jakehokoliv cíle
uživáš si každé chvíle
Prochazíš se lesem a všechny zdravíš
s mechem, keři, stromy se bezhlasně bavíš
Už pro tebe neexistuje čas
neni minulost ni budoucnost jen přítomnost si uživáš
Když otevřeš tělo vnitřní
rozzáříš se jako slunce jitřní
Vyhledej poklad uvnitř sebe
A ze světa budeš mít nebe