(Lucucu, 14.04.2013, basne)
Tvůj úsměv hřeje,
jak dnešní slunce,
co se do kraje
už z nebe směje.
Máš dar mne vést
v té změti cest,
leč právě dnes
mám chuť se splést.
Pod dojmem volnosti
tu cestu opustit.
Na vlně radosti
zpět se pak navrátit.