(Bolder, 30.09.2013, basne)
Pámbů mě stvořil abych se rozdal
A když jsem se rozdal tak zůstal jsem sám
Pak rozum jsem pozbyl neb konečně poznal
Jsem jakéže štěstí to vlastně mám
Jak bájný fénix tisíckrát vzplanu
Pak z popela vstanu zas silnější dnes
Mnozí již vzpláli, po všech ani ánung
Vzpomínka žádná byť štěkl by pes
A tak mé tělo teď na kusy rvou si
Ohně co rdousí můj prohraný krk
Já v žáru jej ztratil když s Ďáblem jsem krátil
Svůj okamžik slávy aniž bych mrk