(ztracený 22, 12.05.2015, basne)
Tu spící krásu
co včera jsem shlédl
Za tu by i ďábel
ze své rudosti zbledl
Ležela nehnutě něžně
ležela tiše a oddaně
Jen její srdce mě šeptalo
prosím tě pohlaď mě
Tak letmým dotykem
a sevření její kůže
Byla tak nádherná
jak květy růže
I když předčí i růži
tou krásou co je v ní
Tak ať její srdíčko
blaženě a sladce sní
Ten sen se vyplní
a pak najdeš sebe
Tu báseň všichni přectou si
ale je jenom pro tebe... Carpe diem