Něco mezi

(suzuki.mel , 20.01.2016 , basne)

Klec, ze které nejde uniknout,

storno, které nelze odkliknout.

Sluchátka jako hostinné vězení,

hudba života krásné toť mámení.

 

Být pták a volně vzletět,

nebát se IQ čtyřicet pět.

Člověk hraje na schovku,

smrt ho sní jak bábovku.

 

Věř svým činům i sobě,

ať jednáš v klidu, ať v zlobě.

Vítr s vlasy rád si hraje,

triko v nebi tiše vlaje.

 

Pramínek, potůček, řeka,

do moře soli váhavě vtéká.

Děcko, dospělý, starý,

do rakve ... láry fáry.

 

K čemu žít, k čemu být,

aby tělo v zemi mohlo hnít.

Hostina pro hmyz, pro šváby,

vůně leklého těla všechny vábí.

 

Houpy sem, houpy tam,

temnoto, zavři se, padám.

Nic nahoře, nic dole,

ležím a bdím v hrobě.