(jurij, 29.02.2016, basne)
pozitivní pocit z dnešního dne je ten tam
a jen černo a stín jako rakovina
rozrůstá se uvnitř nitra dál a pomalu žere to hezké
nelze to zastavit, jednou jsi to zasadila
semínko tmy a nicoty, které se plíží blíž k poslednímu světlu
a zhasne plamínek pohřební lampy tak snadno
jako vítr ohýbá stébla trávy
došera, si pozdě přeješ neříci slova prázdná
a přitom tak plná zoufalství, která brala plnými hrstmi
odhodlání, naději, vše co kvetlo a vonělo,
vše co dávalo naději zítřejíšho dne
kéž, je slovo, které máš zavěšeno na rtech
kéž dnešek není dneškem a noc ukazuje včerejšek plný naděje
a není svítání, není den, není to....