(Danger, 20.05.2016, basne)
dnes hledám tě
po ránu den svítí
cítím řepku,luční kvítí
po nich oblaky plují obráceně
bez zábran
jsme na místě
kde nevěsty sní
nevím to jistě
jdu pozdě?
nejistota zraňuje
projdu až na konec místních cest
vrásky vyrostly mi na čele
není to test...
najdu tě?
nacházím jen zbytky bílých závojů
už není tady tvůj rod
okouzlen jsem sousedy
zaujal mne obzvlášť jeden bod
líbí se mi
jsi jiná vyčníváš z řady
jdu rovnou k ni
jsi ta pravá
kýve že o mě ví
stydí se růžoví
nesmělost je hravá
mám rád tento čas
kdy se tak měníš
nejkrásnější šaty máš
snad jen Cevoríj ti konkuruje
barevností
pohladím tě ve vlasech
obejmu tvůj štíhlý pas
krásně voníš
plná úsměvů jsi zas
uvolňuješ
je první máj
stačí mi chvíle
než odložíš si
je to milé...
nespěchej
líbám tě
zahřeji nachvíli
než budeš polonahá
jen v zeleném krajkoví
ta uklidňujeee
dívám se
stojíš vznešeně
vím že můžu přijít
v dobrém i zlém
neutečeš
díky za tuto chvíli
kdy naše životy se propojily
slunce maluje oblohu
do tvých barev když odchází
musím i já
šeptám ti
zítra tě chci zase
snad nezůstanu v pracovní base
a uteču ven za tebou
má nadpozemská něvěsto Ňolbaj