(JSJ, 10.06.2016, basne)
Červené nehty
páskované boty
a bílé džíny
které nohy zdobí
Jde žena sama ulicí
a přestože šla dlouho v davu
teď vystrkuje bradu
a chce všem povědět
že i pro ni krásný ještě svět
Ta žena chce ještě volně dýchat
cítit ten vítr ve vlasech
mít pocit, že nepopadá dech
toužit a snít a dělat různé věci
neposlouchat, že to se přece nehodí
ta žena srdcem marodí
A proto buďte velkorysí
že chová se teď jinak než by měla
na chvíli totiž zapomněla
že ten, kdo nechce chodit v davu
může si natlouct tu svou bradu
Ta žena to jsem prostě já
hluboká studna bezedná..