(Klára Němcová, 05.09.2016, basne)
Je těžké přehlušit myšlenky zaryté pod kůži hlouběji než žiletka sebevraha,
je těžké spát když bojím se jak noci, tak úsvitu.
V šumu ticha ztratila jsem ponětí blaha,
můj osud nezná se mnou soucitu.
Strach ze tmy i samoty, z neznáma i známa.
Strach z ticha i bdění,
strach z budoucnosti a snění,
strach z lásky a pocitů,
strach z myšlenek a sama sebe,
ach bože už zas je tu,
mám takový strach, je tu!
To ticho...
Mé příčetnosti vrah