(Fany, 18.01.2017, basne)
Bolesti bolístky
drží se ty klíšťata zapitý
kazí mi svítání
co s nimi dělat? snad
krkem zakroutit?
(to není týrání!)
ze schodů shodit?
potvory, čert je vem!
vrátí se věrně mi zas
(tou dírou pod okapem)
v očích blažený jas . . .
co zakopat je na zahradě!
nebo utopit v řece?
to nemůže bejt těžký přece . . .
anebo na ně těžkej kámen?
ach, tuším, vyhrabou se
a hned s novým ránem
budou vítat mě vesele
pak u mojí postele!
volat: tak už jsme tu!
ty naše milá, zase! . . .
zkrátka nejsou vůbec líný
a v tom krátkým čase
sedí mi (znovu!) v kuchyni . . .
co dělat? snad
truchlit, hořekovat?
to raději budu je
adoptovat . . .
stejně jsou m o j e
ty života mýho otisky
bolesti větší i menší bolístky . . .
tak tedy
pojďte dál
kafe nebo čaj?
