(jitka.svobodova, 26.03.2017, basne)
Tam kde se řeka hebce krajem vine
a vrby skýtají rybářům místo stinné.
Tam skráně hor mírní burácení hromů
a rezonují hudbou v kmenech stromů.
Ovečky na strání je poézie věčná,
čáp na komíně symbol nekonečna.
Tady i zelená louka své kouzlo má
a srdce mé promlouvá, jsme doma.