(Jasmin de Paris, 17.04.2017, basne)
Déšť
stéká po mé
životem rozmáčené
duši
nemůžeš ji umlčet
nemůžeš ji utěšit
smíš se jen dívat
jak pláče
.
.
.
Místo hvězd
pozorovat mé srdce
.
.
.
opilé jak Rimbaudovy koráby
v souhvězdí lyry
smutně hrající
tu poslední
melodii
vášně
Nepřestane pršet
ani milovat
Můžeš jen bloudit
tmou
hledat mé dlaně
které ti nikdy
nebudou
patřit