(CoT, 04.08.2018, basne)
bylo hodně dalších kteří mířili vysoko
a hodně jich bylo někde ale pak popadali a leží neznámo kde
zamkli se ve své vlastní kleci a byli tak v bezpečí
ale už nikdy nechtěli ven
bylo to jako začátek ale pak to skončilo a skončilo to
ještě než to mohlo skončit doopravdy
nehledali klíč
ale kdyby někdo chtěl
mohl by se zeptat
jestli
si mysleli že jsou takhle šťastní
jestli jsou takhle správní a nasměrovaní
píchli si do žil život a usmrtili smrt
dívali se zhluboka do slunce a dýchali jeho popel
marmeládou plavali
a tiše při tom sténali
bolí to ale vypadáme líp
myslet si že jsme šťastní si můžeme myslet
ale kdo to ví
a kdo to ví ten to nikdy nepoví protože to ztratil
protože to měl a když to začal vědět
už nic z toho nebylo
slunce zapadlo
mraky odpluly
vítr utichl
jen hvězdy zářily
do tmy
jako majáky
pro všechny
ztracené
zítřky