(Danger, 30.09.2018, basne)
Dotýkám se lidských srdcí
uvnitř a v hlavě to trhá bolí
nejsem ve virtuálním světě
na bitevním poli stojím
(na pozvání od přítele)
kráčím úzkou chodbou
v zákopech se mi ruka chvěje
hliněná pevnost
jak málo je kolem naděje
(na lepší zítřky...)
v dálce se něco blýská
mosazné patrony korodují
známka bojů z blízka
jak zbytečné jsou války
(bez důvodů a s honbou po moci...)
tři měsíce voják hlídá čáru
jídlo tady koprem voní
v tomto nehostinném kraji
láska cinká zvoní
(dětí bez otců...)
procházím se ulicí
kolem domy spící
bez oken a lidí
chybí známky života
(hodina duchů...)
v rozstřílených budovách
jizvy se rychle šíří
spálené hračky fotky
domovy se bortí mizí
(jen prach zůstává a vše obléká ...)
zub války ohlodává vše
jak křehký život je
železné včelky letí
hřmící večery v napětí
(nočním můrám se tady daří...)
jak málo si vážíme klidu a míru
tam naopak vidím živou víru
pohladí mne duhové mosty z pastelek
přemostí na chvíli strach a bolest
(v lesknoucích očích smutku se rodí jiskřičky životodárné...)