(Aura, 13.12.2018, basne)
Kolikrát jsi básnil, jak voní mé vlasy?
Nabroušená kudla je znakem mé spásy
- dobré je mít ostrých nožů víc.
Šeptals "Klíč od mého srdce máš".
Kusy mých svalů pokrájíš na guláš,
-s čerstvým chlebem z něj nezůstane nic!
Slíbils, že den bez něžnosti nezůstane.
Teď trháš mé srdce zaživa vyřezané
-s křenem a hořčicí bude chutnat skvěle.
Jsi sladká, jsi sladká, stále jsi opakoval.
Snad abys nadrobno celou mě rozporcoval
-ještě že znáš do detailu lidské tělo celé.
Smích můj prý jak zvonky na loretě zvoní.
Játra má s cibulkou z pánve už voní
-nezapomeň, solí se až hotová.
Jak být se mnou že najdeš si možnosti.
Chutná ti z mých stehen šunka od kosti?
Líbit by se ti mohla i medová...
Psals jak milovat mě chceš nespoutaně.
Plíce mé v hrnci dusí se na smetaně
-závodních kuchyní jídlo tradiční.
Na všechno to maso z mojí svaloviny,
Použiješ recepty z podtatranské domoviny
-odtud kde Lomničák nad tebou k nebi ční.
Polibek můj krátce jsi ochutnal.
Můj jazyk snadno vyudit by se dal
-může to být jedna z nejlepších pochoutek.
Nekladla jsem ti nikdy příliš otázek.
Solí a pepřem ochutíš si můj mozek
-přidej k tomu vejce nebo jen žloutek.
Přísahals, že myslíš na mne celou noc.
Z mých špeků škvarky, no nebude jich moc
-tehdy nepouštěj nikoho do kuchyně.
Dávno přirovnal jsi mě k nádherné růži.
Na bundu či boty snad využiješ mou kůži
-třeba se potěší tvoje přítelkyně.
Je to už dlouho, cos něžný ke mně býval.
Zbývá snad už jen z kostí pořádný vývar
-je dobré ho vařit hodně pomalu.
Věřím lásko, že ničeho nelituješ,
Co žvýkat a trávit ještě dlouho mít budeš
-takhle mě máš celou a bez obalu.
Snad sama jsem jenom toho karambolu vinna
Budu mít klid až zničí mne Tvoje kyselina!