(pendejo Noise, 07.05.2019, basne)
Lhostejnost prý je ještě horší,
nežli nenávist.
A jde jí v patách, ba že
nakonec ty dvě děvky vystřídaj se.
Doufám že nasadí mi kůži hroší,
ostatním pro závist.
Roztáhne svoje dlouhé tenké paže,
a ve svém chladném objetí,
utopí můj žal,
zadupe z krásy dojetí.
Nenávist plní srdce moje žlučí,
už skoro přetéká,
a její mocná síla jako tajfun hlučí.
A já ji cítím skoro jako vášeň,
trochu mě poleká.
Chvíli teď váhám, chci se jí vážně vzdát?
Když tolik silným citem umí být.
Chci místo ní na lhostejnost čekat?
Mít hlavu prázdnou, v duši klid?
Teda já nevím,
nenávist mě sžírá zevnitř jako rakovina,
takže ti povím,
na lhostejnost se těším, bude psina.