(Anděl, 20.12.2019, basne)
NESOUZNÍM
s nikým…
v srdci zalomený
ostrý zobák sovy
jež sovou nebyla
jen mámením času
jen ozvěnou hlasu
jež provázel mne bouří osudu
zapomenout však na ni nemohu
byť snažím se sebevíc
ta rána bolí mne i hýčká
přijímám ji s pokorou
hlavu tiše kloníc
NESOUZNÍM
s ničím…
uzavřena ve skleněné kouli
zapomnění
jen hlavou nepohnout
neohlížet se zpět
vím, krásný je svět
pro ty
co krásu vidět chtějí
já se přesto chvěji
když otevřít oči mám
možná je pouze přimhouřím
s vidinou hvězd na nebi
kam devětkrát vystoupám
s otiskem křídel v povětří
s nohama na zemi