(Eru Alonnar, 06.09.2020, basne)
Už to bude deset let bráško.
Deset let co nechals mě tu být.
Nevím proč vzdals to bráško.
Nevím proč už nechtěls dál tu žít.
Už nechodím mezi lidi
jen ve snách bloudím sám.
Tam potkávám tě tam tě vidím
tam povídám si rád.
Potkávám tam i ženy
o které pral bych se i s tebou.
Jsou ale dny kdy ruce nohy zebou
dny kdy cítím že má polovina mrzne pod zemí.
Zanevřel jsem na kamarády
a opustil naši rodnou ves.
Já vím že mě tam ještě mají rádi
ale ty vzpomínky jsou jen pro bolest.
Deset let bráško
deset let snažím se žít i za tebe.
Těším se až se potkáme
jen to nebude hned, zatím mě hlídej
Bráško, Petře, Bille, Ranien.