Dny se vlečou neskutečně pomalu a radosti je ve mě pomálu.

(Jeněcovevzduchukrásného, 09.11.2020, basne)

Smutně koukám z okna, na břízu z které padají zlatavé šupiny,
představuji si co bych dělal bez ní, do operace zbývá šestnáct dní,
dlouhých dní, čas se neskutečně vleče, snad mi z tohoto světa ještě neuteče.

Kam?, no přece tam kde není bolesti, tam kde není zloby,
tam kde jsou naši blízcí co na nás trpělivě čekají, Domů přeci!
zde na zemi jsme jen v rezavé kleci.

Zde vládnou zákony džungle, silný požírá slabšího, krásný perutýn je krutý
i přes svojí krásu, a co orel?, je taky krásný, ale zase krutý,
nebuďme z toho stále smutní, je to jenom do času, Tam krutosti nebude,
Tam krutost není nezbytná, Tam je jen Láska, je mi lépe,
vyhladila se mi vráska.

www.liter.cz