(Marcella, 11.11.2020, basne)
Jak prstýnek z pouti
podzimního nebe
hladovému prázdná miska
zacinká
touhou plout zlákaná
můj sne
víš vím
jezero naplo spodní svaly
od rtů se zvedá měsíc
jak z čertova osevu
nevyslovené lásky
opisuji oblouk v mlhavém kouři
bez písmen
deset zchudlých vladyků
zrcadlí vlnky až k břehu
kde postávám