(prostějanek, 11.03.2007, basne)
Dokonce ani vítr není mým spiklencem,
do očí hází mi zrníčka z růžence.
Pak slepá klopýtám přes kamení,
a svět, co kolem byl už prostě není...
Červánky ráno mě zachrání,
pozvednou z bláta tělo mé potají,
probudím se ve vlastních peřinách,
byla to realita nebo jen můj strach??