(prostějanek, 11.03.2007, basne)
Přede mnou na stole ležela duha,
chtěla jsem sloupnout ji, šlo to však ztuha,
přilnula úplně k dřevěné desce,
přitom však vypadá velice křehce.
Po chvíli krokem tanečním odletí,
ze stolu úplně lehce se odlepí,
ztratí se rychleji, než bylo by slušno,
zanechá za sebou jen parné dusno.