(Jan Kacíř, 30.11.2021, basne)
Nic není definitivního,
co padalo byna naše hlavy.
Nádech, svítání, šero,
hra světla a stínu,
mlčení a hudby.
Svět, který rotuje do ticha kolem,
s každou otáčkou zapomíná
pro oči, neboť nesmí se přesytit
obludnostmi ani krásou.
Život je předehra sesuvu půdy,
jenž tak jako tak přijde
a my jsme se ještě neohlédli,
ještě jsme nedopili.
24.8.1986