(Anděl, 25.12.2021, basne)
OČI MHOUŘÍM
před sněhovými vločkami
snáší se na tvář
studí i pálí
nastavím dlaň
cinknou slzavě
možná maskují pláč
se slzami horkými se mísí
snad plamínek svící
osuší je
až vejdu do dveří
prázdného domu
na koho myslím potají
bude tu stále
i poté
co odtají