(WhiteSkull, 21.03.2007, basne)
Den propadá se
do tmavě modré náruče
noci.
V nažloutlém světle lampy
u křesla,
svět náhle utichá.
Čtu si.
O duši vložené do dlaní.
Očima dotýkám se
vytištěných slov
s láskou a něžností,
jako muž ženy
malými doteky.
Snažím se pochopit
chvilky osamění.
Déšť za okny
dotváří čarovnou kulisu
srdce chvění.