(Kan, 26.07.2022, basne)
Každý den míjím čas,
vím to, mně ale nevadí
tratit, můj vnitřní hlas - váhá,
ale snad poradí.
Bude se bránit ?, pak marná snaha.
Pánem je, kdo času má dost,
pak může jej míjet - pro radost.
A kdo ho nemá, ať závidí,
běžná to vlastnost - u lidí.
Ale i tak mě někdy trápí,
když den je náhle krátký,
pak pot má záda zkrápí,
čas chtěl bych vrátit zpátky.
Co více k tomu říci ?
Z nás na světě, je každý jenom host,
bavme se, míjejme čas, vždyť na smrt,
je vždycky času dost.