(mkinka, 04.11.2022, basne)
Našla jsem obraz
a zpíval v luně svitu.
To malíř louskal
lásku v skrytu.
Vzpomínky beru z barev
a oči zavírám.
A do ticha povídám.
Zdálo se mi,
že den byl nocí
a já byla v něžné moci.
V síni perel
náš orchestr o jednom objetí dvou těl
mezi hvězdy steny odrážel.
Probudila jsem se i toulal se den.
Káva stydla a paleta měnila směr.
Pršelo mezi ulice
a chtěla jsem zavřít oči.
Snad zítra procitnu a budu větší.
Fasáda těla se rděla levandulí.
Báseň skákala na posteli.
Krásno i po chvíli.