(Caliéry, 07.02.2023, basne)
Kdysi já věřil v bílý sníh,
než stromům zalezl do výstřihů,
ten jemný křehký pocit
byl již pryč…
vytloukám kroky do země
naslouchaje šepotu pošlapaných trav…
rozhazuji z hlubin kapes
drobky pro stín…
Tam, kam jdu, není nic výjimečného
a cudnost není na místě.