(mkinka, 12.09.2023, basne)
Bylo mi o hodně míň.
Sergio, kamarád z Madridu
vzal mě do baru,
nabádal mě,
ať se také maluji.
Byla tam jeho sestřenice
a s celou třídou z Francie.
A mezi nimi jeden kluk z Maroka,
co padl mi do oka.
Měla jsem přání poslat pohled,
že nikdy nikdo mi ho ještě neposlal.
Z té země, co je trochu dál od Česka.
Přání dodržel.
Po třiceti letech
Stvořila jsem vzpomínku
a nedala jí do rámu.
Žiješ Ty drahý ?
Nevím.
Je příliš mrtvých
a zmatek kolem.
Rozdupal vše šílený Golem.
Pohled je mokrý
a Ty smířený s nebem.
Bůh milostiv
a v zármutku je kladem.
Amen.
Vzpomeneš si z nebe?
Já vím.
Že i přes smrt
nebudeš jen jeden z čísel obětí.
Hodnota lidí se dobrem násobí.