(Anfádis, 25.09.2023, basne)
Snad sen se mi do řas zaplet
Tak křehký a samozřejmý
S úlevou dívat se na svět
A teď ztěžka oči otvírám
Svítá a slyším hukot města
Vstaň duše i tělo
Ať vidím, co se zase chystá
A s čím se utkat musím
Ve věčném boji
Svojí existence