(Ďábel sám, 26.09.2023, basne)
Vznáší se nade mnou pocit mlhy
vznáší se jako sítě pavoučí
život si vytváří vlastní kruhy
zítřek však je už zas včerejší.
Na dvorku venku hrají si děti
v kalužích slz nebeských
možná jim je kolem pěti
zatím je slyšet dětský smích.
Za pár let kaluž přeskočí
budou se zajímat o sebe
slastně si dívat do očí
a s láskou hledět na nebe.
O pár let později budou mít děti
které se v čase narodí
a jejich dědové budou už kmeti
kteří dost často jen marodí.
Čas je jen divná veličina
co nelze vrátit či zastavit
položím hlavu do tvého klína
kde mohu zemřít či se narodit.