(Misha, 02.10.2023, basne)
Citová bouře v mém nitru zuří,
vlny pláče a vzteku mé srdce zalévají
Nevím, jak se vyrovnat s touto silou,
která mě zasahuje, k zemi mě srazí
V hlavě mi myšlenky neklidné víří,
emoce se prolínají, neustále se mění
Někdy je to láska, jindy nenávist,
v nekonečném konfliktu se ocitám
Výbuchy hněvu a vzteku mě přepadají,
chci křičet, plakat a vše kolem sebe zničit
Pak vlna smutku a zoufalství přichází,
bezmocná a opuštěná se cítím
Citová bouře mě na vlnách unáší,
pevnou půdu pod nohama ztrácím
Ve světě umění a hudby útočiště hledám,
kde útěchu a klid nalézám
Možná jednoho dne se bouře utiší,
rovnováhu a mír najdu
Do té doby s těmi emocemi budu bojovat,
doufat, že mě úplně nezničí