(cappuccinogirl, 01.12.2023, basne)
Srdce ti v hrudi divoce buší,
posedlost bez ptaní ovládla duši
a ty chceš zpátky klid?
Je způsob, jak jej mít!
Co posedlo tě…osedlej!
Cos miloval, už nemiluješ?
Sám řekou beznaděje pluješ?
Mozaika života samý střep?
Tak nemarni čas, hochu… LEP!
A nejlíp vteřinovým…to je nej!
Všechno co zbylo, seber,
vždyť jsou to střípky tebe.
A každý dá ti sílu,
abys
(hlavně sám se sebou)
byl schopný dál žít v míru.
Ať už tě potká cokoli,
věř, že i nejkrutější bolest přebolí…
A co dneškům zdá se černé, zítřky by mohly vidět jinak.
Měj se rád!