(neptolius, 23.01.2024, basne)
Šumí...slýcháváš ho v noci
když sestra dne má ho ve své moci
nikdo netuší.....čí hlas tak nelidsky řve
tajemství, které navždy ztraceno
opakujíc se den to den....
přemýšlíš,v žilách pořádně to vře
spatřit byť jen na chvilku
stín ho jest
strach i děs v očích tvých
zaprodal bys i svou čest
zbavit se té tíže....
něco...blízko tebe..
praskot..tichý dech...
je již konec...dokonáno..
konec navždy jedné z cest...
.nepromluví nikdy již...