(zdenka, 05.02.2024, basne)
ta srna zůstala stát na rozhraní
vnímali jsme její dech
jako by byl naším vlastním
její oči- leskly se v našich očích
průzračně a čistě jako nikdy před tím
noc ani den
jen jsme tam stáli
loučili a vítali se navzájem