(J's .., 02.04.2024, basne)
bludička mě kostí vábí
chce ať v lese
zabloudím
rudý vřes je její měsíc
a má příchuť
jeřabin
…
poslední
milý havránku
co čekáš ve vánku
až bude slzičky vát
pojď ty můj osude
co po nás
co zbude
vítr z hor?
rozvolněným copánkům začne se ptát
na duši
bludička už tuší
zamává dlaničkou ať
nepošle hubičku tajům
ve svíčku
uhořím
pomněnkové tóny studí
a ty
nic necítíš
…
ne já se nezeptám
co chtěl bych znát
její stín
…
chodí sama
chodí rosou
jestli by rád něžně bosou
snad
zeptá se havránka
v mlhavé noci beránka
zdali jsem láska volná
však patřím-li jinému
vyzpívá ozvěnu
louka dál je němá
plaménkem v červeni
přimkne mě k bloudění
jaro mých loučení?
vždyť víš je před srdcem
chce ať jsem
jen jemně nevinně
cizinko na klíně
kde býval jsem havránek
jaký? ví i dlaně
už nejsem studánek
ať vítr teď zapěje
slzičky naděje
ne já se nevrátím a to víš taky
prší tam a radši sám v soumraku …
vtom bludička se mění v lese
krev jsi a vítr nese
podmanivou vůni panenského hněvu
ani nedutám
ať neví jestli mám rád
a už znáš černovlásku
bianco děvu
ztracený havránku?
ztracený básníku co bdělým smutkem tišíš hlad
vzpomínky na lásky
pomněnkové košíčky s černou krajkou by měly
zakázat
…
dnes noční můrou létávám
ztracený
kéž srdce nepozná nikdy soužení