(J's .., 04.04.2024, basne)
zima pomalu odešla
a stejně nepřicházíš
i višně už kvetou samy pro sebe
básník už vytváří obraz naděje
a mně je jak zima zavěje
odcházím zatrpkle
ledové krystalky cestují sypány k nemocnici
pár chvil
jsou obrazy které malovaly opuštěné děti
jsi tu tati?
už tě čekám
vždy
tenkrát
stále
posadím se chvíli venku před samotou
ahoj
a už musím jít
čekají mě pastelky
dlouho tam neseď tati ať ti není zima
zima pomalu odešla
a tentokrát
místo je prázdné nepřicházím
nosím večerní telefonát
chtěl bych ti přijít popřát dobrou noc do dětského pokoje
mám tě rád
… příště už byl telefon rozsypaný
ležel večerem na nemocničním linoleu
včera rozsypal jsem pastelky
zítra budu
sedni si tady ke mně na postel
a jestli mě posadíš já se o tebe opřu
a dáme si kávu
dáme