(J's .., 05.06.2024, basne)
ještě chvíli věděli jsme
a přesto jsme nestvořili člověka
tak proč ti mám dnes večer
u ohýnku hrát zas a znova
místo nás
zůstanou slova
pro léta vlčích máků
*
ještě chvíli pohladíme
políbíme hladiny nebe
a budeme číst ve snářích cest
ještě chvíli si slíbíme
myslíme že unavíme čas díváním
skrz hvězdáře v plaménku znějících jmen
a půjdeme si po pěšinkách doteků
polních obláčků mlhy
zas budeš chtít znát
zda přenesou tě přes řeku
otevřené něze
otevřené něze v cupitáních
budou znít
ještě chvíli
…
a svou hlavu na rameno mi položí noc
ty raději obuješ se svými lovy
v blond textu
ještě chvíli jsem na tebe čekala
jestli poznáme po ovoci jací jsme
ve svých skutcích
ale ty bavíš se podivnými shluky příběhů
a nejobyčejnější věta
kterou se vyznává láska
zaniká jak mé slzy vchází do ticha
po pěšinkách siluet se mi o tobě zdálo
čekala jsem ještě chvíli
cestoval jsi
a hledal v tajemství známku
měla jsem jitro
urousané od heřmánků ještě chvíli