(die4roses, 29.09.2024, basne)
Píšu ti tuší na ruku své jméno,
pro případ, že by bylo zapomněno.
Píšu si krví deník o svých snech,
aby jej přečetli i za sto tisíc let.
Maluju pohledem, po tvé něžné tváři,
ať obraz nezmizí, až jednou přijde stáří.
Maluju dotekem, ať navždy cítíš touhu,
a nikdy nesplaví se v chladném říčním proudu.
Šeptám ti slova o věčnosti bytí,
o tom, co vidím, a co se stává z lidí.
Tiše ti broukám ztracené melodie,
ty zvolna usínáš s úsměvem harmonie.